Strach, špatný vládce
Strach je emoce, která má svůj smysl, pokud funguje správně. Je zrovna svátek Mikuláše, což je příklad zneužití strachu k ovládání společnosti, respektive již dětí. Je to zvyk, uměle vytvořená a náboženstvím vykonstruovaná tradice, která se stává mantrou, založenou převážně na výmyslech.
“Jestli nebudeš hodný, půjdeš do pekla.” Věta, kterou káže náboženství a kterou rodiče (či čert) říkají svým dětem, aby se chovaly tak, jak někdo předkládá za správné. A naopak: Když budeš hodný, budeš odměněn a půjdeš do nebe. Tím se uměle utváří a podněcuje chování a principy jeho ovládání místo toho, aby motivací našeho chování byla láska, čest a rozum.
Strach je nástroj
Témeř všechna náboženství, včetně z nich vzniknuvších tradic a zvyků, jsou především prostředky k řízení společnosti a vnucování světonázoru, který by si každý mohl utvářet sám a nepřejímat to, co někdo vymyslel v jeho prospěch. A všimněme si, že hlavními nástroji jsou strach, vyhrožování a naivní spasení či odměna, pokud se budeme chovat a žít podle řádu, který byl uměle vytvořen s cílem formovat společnost v něčí prospěch. A ten někdo zjistil, že strach funguje nejlépe. Proto tomu nepodléhejme, nešiřme jej a žijme láskou, ctí, rozumem a radostí. Odmítněme nadvládu strachu, utrpení a tupou víru v něco, co ani nedává smysl. Viz. „panna” Marie, plochá Země, hon na “čarodějnice”, “svaté” války…
To všechno naprosto zamlžuje rozum, popírá přírodu, fyziku a dokládá to, na čem je to celé postavené, za jakým účelem a jakými nástroji je to aplikováno: strach, nevědomost, násilí, lži. A to vše za účelem řízení společnosti nikoliv v její prospěch, rozvoj a myšlení, ale pro její oblbování a ovládání.
Strach vládne světu
Myšlenky některých náboženství nejsou špatné (stejně jako politických režimů), ale jaký to má v praxi konečný výsledek? Bohatá církev a její sexuální skandály, trpící a ožebračený lid, vraždění za jiný světonázor, popírání vědy, rozdělování společnosti, vzájemná nenávist, netolerance či pohrdání na základě jiného vyznání atd. Člověk byl vychován strachem, který ovládl jeho mysl a jako virus se šíří dál a mutuje: strach mít děti, strach ze selhání, strach ze zodpovědnosti, strach o majetek a peníze, strach odlišovat se, strach projevit jiný názor, strach být sám sebou…
Strach jako instinkt nebo jako indoktrinace
Nemít žádný strach (lhostejnost) nebo mu neustále podléhat (chronický strach) jsou jeho patologické podoby. Strach nám může zachránit život, ale nesmí ho řídit. Náš život je zajímavější a bohatší, když ho řídí vyšší emoce a hodnoty. Použití strachu k ovládání je nejnižší, avšak velmi dobře fungující úroveň řízení. A jak funguje svět posledních několik tisíc let? Co primárně řídí chování lidí a jejich rozhodování? Co řídí rodiče ve výchově dětí? Jak fungují krize a plandemie za poslední dva roky?
Individuální strach je důležitý instinkt, indikátor a regulátor našeho chování. Jenomže každý je jiný, každý má jiné schopnosti, vnímání a priority. Kolektivně šířený strach je nástroj indoktrinování našich myslí pro potlačení rozumu. Musím mít strach z nemoci, když se cítím dobře, vědomě a správně pracuji na svém zdraví? Potřebuji, aby mě řídil strach nebo se dokážu řídit ctí a rozumem?
Žádný strach!
Pokud někdo, například žena, řídí auto, jede rychle, nejsou ideální podmínky, je hustý provoz, mnoho rizikových faktorů, u toho se třeba maluje, dopisuje a volá si s kamarádkou, ještě přitom veze svoje děti, tak má mít sakra strach. Ale nemá ho. To je zajímavé. Buď je skvělá řidička, perfektně zná a umí ovládat svoje auto a má jasnovidecké schopnosti, že se nestane nic nepředvídaného nebo má mít strach. A ten se vůbec neprojevuje, dokud se něco nestane a to je pozdě. Přitom v jiných situacích má přehnaný a obvykle zbytečný strach o své dítě či o sebe. Strach v dnešní době paradoxně chybí tam, kde patří a roste tam, kde nemá.
Ovládni svůj strach
„Mám strach z vody, protože jsem se jednou topil.“ Stalo se. Ale musím tomu podléhat celý život? Kdo se nemůže naučit plavat? Kdo musí mít pořád hrůzu třeba z koček, pavouků či výšek? Kdo to zabalí po pádu či zranění? Kdo po bouračce už nesedne na kolo nebo do auta?
Chyby se stávají, člověk se učí. Není racionální důvod žít se strachy a bloky. Kdo rozvíjí své poznání, učí se a neopakuje své chyby, nemá důvod mít trvalý strach, který mu jen komplikuje a omezuje život.
Přehnaný strach vychází z nevědomosti a nerovnováhy
Bojíme se neznámého. Bojíme se tedy, pokud nemáme dostatek poznání. Bojíme se toho, co nám někdo tvrdí, že se toho máme bát. Bojíme se překročit hranice. Bojíme se myslet. Bojíme se často velice zbytečně, přehnaně, na základě nezpracovaných zkušeností, předsudků či lží.
Všechny naše emoční a psychické procesy jsou propojeny s fyziologickými procesy v našem organismu.
Přirovnejme si to k váze s dvěma miskami. Na jedné straně je psychika, na druhé naše vnitřní fyziologické prostředí. Obě strany na sebe vzájemně působí a obě dohromady můžeme označit za naše zdraví. A k tomu na obě misky působí okolní prostředí a vlivy. Životní prostředí, fyzický stres a zejména strava ovlivňují naše fyzické zdraví. Zatímco psychický stres, vztahy, sociální tlak působí hlavně na naší psychiku. Naši náladu a emoce ovlivňuje naše fyzické zdraví, respektive stav našeho metabolismu. Pokud je náš metabolismus v rovnováze, dokáže ledacos vyvážit a vyrovnat. Tuto schopnost ztrácí, pokud je v nerovnováze. Nevyléčíte své tělo pouze psychikou a špatné fyzické zdraví, tedy nerovnováha metabolismu, nevytváří dobré podmínky pro vaši psychiku. Metabolická nerovnováha je příčinou psychických problémů a nemocí. A pokud je náš metabolismus v rovnováze, naše psychika má v něm oporu, je odolnější, nepodlehne chronickému a patologickému strachu z venku a neovládnou ji negativní emoce.
Pozn.: Neznamená to však, že se v žádném okamžiku nerozčílíme či nelekneme. Ale že jsme schopni obnovit rovnováhu, nenecháme to v sobě růst a nenecháme tím ovládat naše chování.
Psychika je obraz našeho zdraví.
Zdravý člověk, zdravý strach
Nemusím mít strach o své zdraví, pokud porozumím svému tělu a udělám pro to něco. Pak nemusím mít strach z nemocí, protože řídím svoje zdraví a život sám svým rozumem, který odpovídá úrovni mého poznání. Zdravý nemůže být ten, kdo přenechává zodpovědnost za svoje zdraví někomu jinému, Bohu či doktorovi. Zdravý nemůže být ten, u kterého převládají negativní emoce (strach, nenávist) a hodnoty (materiální bohatsví, ego).
Abych byl zdravý, musím mít adekvátní strach z toho, co by mohlo moje zdraví ohrozit (špatné stravování, nekvalitní potraviny, špatný životní styl, nedostatek spánku, špatné životní prostředí, neprověřené léky, experimentální vakcíny…). Měl bych mít strach při rychlé a rizikové jízdě autem a raději jezdit pomalu a bezpečně. Měl bych mít strach o zdraví a výchovu svého dítěte, protože je dnes příliš mnoho negativních vlivů, které na ně působí. Měl bych mít strach z nevědomosti a proto rozšiřovat svoje poznání.
Pokud nekontroluji svoje zdraví a život, měl bych mít strach z toho, kam mě přivede ten, komu dávám svou důvěru (média, big pharma, zaplacení doktoři a vědci, světoví lídři).
Láska, čest a rozum
Vždy se ujme to, pro co jsou v daném prostředí podmínky. U nezdravých lidí se rozvíjí nezdravé emoce, hodnoty a jsou jimi ovládáni.
Zdravý člověk má zdravou mysl, dokáže najít svou vlastní cestu, využít svůj potenciál a je ovládán svým rozumem. Samozřejmě nikdo není dokonalý nebo se dějí špatné věci, děláme chyby a můžeme mít slabé chvilky. Ale je to o tom, jak to zvládneme, jak se k tomu postavíme a co si z toho vezmeme. A co převládá, co vyhraje. Strach nebo láska. Nevědomost či poznání. Hloupost nebo rozum. Nemoc nebo zdraví. Volba je to každého podle toho, co pro to udělá, co pro své zdraví udělá, co pochopí a chce poznat, čím a jak chce žít.
Zdravý člověk je naplněn láskou. Vnímá ji a přijímá všude, protože je všude, když má člověk otevřené srdce. Nepotřebuje důkazy, nedává ji podmínky, není to za něco nebo kvůli něčemu. Je nepodmíněná, je všude a je nekonečná. Nemůže být ovládán strachem, dokáže ho zpracovat a vytěsnit.
Zdravý člověk je motivován láskou, řízen rozumem, žije čestně a prožívá nepodmíněnou radost.
Začni tím, že pochopíš svůj metabolismus, zlepšíš svoje zdraví, výkon a odolnost. Rozšiř své poznání a lépe kontroluj své zdraví, protože nikdo jiný to za tebe nemůže udělat lépe. A já vím, že naše zdraví je to, co můžeme nejvíce ovlivnit a vím, na co všechno má naše zdraví zásadní vliv.
